Jak to dělá Richard Branson, aby lidé chtěli dělat to, co chce on
aneb leadership podle sira Richarda Bransona
autor: Martin Vitický | 6 minut čtení

Sir Richard Branson je známý britský podnikatel a lídr. Po založení nahrávací společnosti Virgin Records Branson významně rozšířil své podnikání a nakonec založil Virgin Group.
Virgin Group představuje v současné době více než 400 společností v řadě průmyslových odvětví (včetně letectví a telekomunikací). Mimo obchodní svět se proslavil tím, že si stanovil výzvy, jakými jsou například dosažení světového rekordu v plachtění a balónovém létání.
Bransonův styl řízení byl dlouho považován za velmi neobvyklý pro někoho v tak mocné pozici (např. nemá obchodní sídlo, nepořádá pravidelná zasedání správní rady). Tak jak jeho korporátní impérium rostlo, musel Branson rozvíjet klíčové vůdčí schopnosti, aby zajistil přežití své obchodní říše.
Bransonův leadership se vyznačuje několika rysy:
- Odhodláním podporovat podniky, které založil a rozvinul.
- Hrdostí na provozování nové společnosti, která bude dělat věci jinak a něco změní.
- Péčí o lidi, snahou vzbuzovat v lidech to nejlepší a jednat s ostatními s respektem.
- Zacházením se zaměstnanci jako s důležitými týmovými hráči.
- Delegováním každodenního provozu na své zaměstnance, aby se mohl věnovat publicitě a propagování svých výrobků a značky.
- Kladením zaměstnanců na první místo, zákazníků na druhé a akcionářů na třetí.
Pravidlo tří třetin
Bransonův leadership začíná už ve fázi náboru. Zaměstnává chytré lidi a dává jim podíl na jeho podnicích, aby tak zvýšil jejich motivaci být úspěšní a přispívat k úspěchu celé firmy. Zdůrazňuje důležitost dovedností time managementu: Přibližně jednu třetinu času tráví řešením problémů, jednu třetinu novými projekty a jednu třetinu propagací a marketingem svých podniků.

Pro Bransona je také důležité udělat si čas na rodinu, dovolenou a koníčky. Podle Bransona je schopnost poznat, kdy je potřeba odstoupit od úkolu, ústřední součástí práce dobrého lídra.
Většina firemních lídrů má jasnou představu o tom, co představuje dobrý leadership, a je tomu tak pochopitelně proto, že se jim jejich přístup osvědčil. Názory Richarda Bransona ukazují jednak složitost vedení, i prostor pro různé názory na to, jak leadership naplňovat. Zmíněné vlastnosti a chování lídra zahrnují péči o lidi, schopnost a vůli delegovat, osobní oddanost cílům organizace, zastupování organizace, řešení problémů, vyhledávání nových obchodních příležitostí a nábor správných lidí.
Pravděpodobně většina lidí bude souhlasit s tím, že tyto věci jsou žádoucí, ale ne každý by jim dal takovou prioritu jako sir Richard Branson. Často se například říká, že zákazník je vždy na prvním místě, ale pro Bransona jsou na prvním místě zaměstnanci.
Mnozí tvrdí, že požadavky na lídry v organizacích se svou povahou mění a zvyšují. Pracovní organizace jsou stále více závislé na rychlých a obratných inovacích, které by jim umožnily využít změny na trzích a v technologiích a zároveň byly dobře byly dobře organizované a efektivní ve své současné hlavní činnosti.
Zabiják leadershipu
Leadership založený na pečlivém sledování a kontrole podřízených již často není vhodný nebo dokonce není ani možný. Podřízení a vedoucí pracují někdy na různých místech což velmi ztěžuje pečlivý dohled. Úkolem lídrů, dokonce i na nižších úrovních organizace, je údajně řízení neustálých změny a delegování odpovědnosti při zachování celkového smyslu pro směr. Přesto se to nemusí lídrům ani jejich následovníkům přirozené. Ocitujme zde analýzu leadershipu z pohledu Spojených států a Jižní Afriky.
To, co nás zabíjí, je iluze kontroly: že věci mohou být předvídatelné, konzistentní a vždy pod kontrolou. Zabíjí nás jako to, že následovníci vyžadují, aby jejich vůdcové měli všechno pod kontrolou a brali na sebe vinu, když se něco pokazí. Téměř všechny nové manažerské programy… jsou opravdu staré víno v nových lahvích – více úsilí v navrhování řídicích systémů, které po zaměstnancích vyžadují, aby se více snažili, dělali lépe a byli ještě produktivnější.
Leadership je proces, při kterém jednotlivec ovlivňuje chování ostatních ve snaze dosáhnout společného cíle. Je to schopnost motivovat, inspirovat a vést ostatní. Jde o klíčovou kompetenci pro úspěch v jakémkoli oboru nebo organizaci. Vůdci se nerodí, ale vznikají. Leadership je dovednost, kterou se lze naučit a rozvíjet v průběhu času. Je to proto, že leadership tvoří společně celá řada dovedností a schopností, nad kterými máte vliv a můžete je změnit.
Existuje mnoho různých stylů vedení a žádný styl není nutně lepší než jiný. Klíčem je najít styl, který vyhovuje vaší osobnosti a situaci, v níž se nacházíte. Nejlepší vedoucí pracovníci jsou schopni přizpůsobit svůj styl měnícím se potřebám svého týmu nebo organizace.
Kompetence, bez kterých se lídr neobejde
Existuje také řada kompetencí, které jsou pro efektivní vedení nezbytné. Patří mezi ně:
Komunikace
Lídři musí být schopni sdělit svou vizi a inspirovat ostatní, aby ji přijali. Musí umět jasně a stručně formulovat své myšlenky a nápady.
Rozhodování
Lídři musí být schopni rozhodovat se rychle a s jistotou. Musí být schopni zvážit všechny možnosti a učinit nejlepší rozhodnutí pro tým.
Řešení problémů
Lídři musí být schopni rychle a efektivně identifikovat a řešit problémy. Musí být schopni myslet pohotově a přicházet s kreativními řešeními.
Emoční inteligence
Lídři musí být schopni porozumět vlastním emocím i emocím ostatních a zvládat je. Musí být schopni zachovat klid v obtížných situacích a účinně řešit konflikty.
Motivace
Lídři musí být schopni motivovat a inspirovat ostatní k dosažení nejlepších výsledků. Musí být schopni vytvářet pozitivní a nadšené týmové prostředí.
Zdá se, že to, co dělá Bransona tak jedinečným, je kombinace vlastností, které jsou v dnešním světě podnikání vzácné. Riskuje, ale je také vypočítavý a strategický. Je kreativní a inovativní, ale také skvělý posluchač. Je vášnivý a odhodlaný, ale také rozvážný a pragmatický. Ve světě, kde se podniky snaží přizpůsobit neustále se měnícímu prostředí, je Bransonův styl vedení závanem čerstvého vzduchu. Nebojí se zkoušet nové věci, ale také ví, kdy se držet osvědčených postupů.
Pokud chcete rozvíjet své vůdčí schopnosti, můžete udělat řadu věcí. Zaprvé můžete navštěvovat kurzy nebo semináře zaměřené na rozvoj vůdčích schopností. Ty vám poskytnou příležitost seznámit se s různými styly vedení a s tím, jak je uplatňovat. Za druhé můžete číst knihy nebo články o vedení lidí. To vám pomůže pochopit teorii efektivního vedení a poskytne vám to několik praktických tipů. Zatřetí můžete stínovat nebo pozorovat vedoucího pracovníka, kterého obdivujete. Získáte tak přímou zkušenost s tím, jak pracuje a co ho činí úspěšným. A nakonec se můžete zapojit do vedoucích funkcí ve vaší organizaci nebo komunitě. To vám dá příležitost uplatnit své dovednosti v praxi a dále je rozvíjet. Vedení je dovednost, která je nezbytná pro úspěch v každé organizaci. Rozvíjením svých vůdčích schopností budete schopni motivovat, inspirovat a vést ostatní k dosažení co nejlepších výsledků.